Závody v srpnu 2009 v Prostějově, Ostravě a Podhorský skok

Na začátek si vám musím postěžovat, že paniččiny stránky nějak upadají, jelikož se jí vůbec nechce je aktualizovat. Chápu, že tehdy nenapsala o Ostravském poháru. Ono se ani není moc co divit, když mi to nestále kazila. V neděli mi pletla slalom, v sobotu mi skočku ukázala na poslední chvíli a shodil jsem laťku, ale proč teda nenapíše o úspěšném závodě v Prostějově a Ostravě, to teda už nechápu vůbec. Budu ji asi muset dokopat alespoň k tomu, aby mě a Kimina s cenami vyfotila. Krátce se o těchto závodech zmíním, ale ani ne tak o tom, že jsem měl všechny běhy čisté s výjimkou druhé zkoušky v Ostravě, kdy jsem něco pochytal za čas, ale spíš o tom, co mě nejvíc upoutalo. V Prostějově to bylo skvělé koupání hned u cvičáku v říčce Hloučele, šílené teploty šplhající nad 30°C, krásně zařízený cvičák, pěkné ceny, které jsme si dovezli domů a moc pěkné fotečky od fotografky Katky Kollárové, která nás tři krásně zvěčnila.

Samozřejmě také medaile a poháry které jsme vybojovali s Kiminem za zkoušky LA2 a MA1 a součty agility a jumpů. Kimin navíc zabodobal i v agility, kde skončil na třetím místě z 15 účastníků. Já obsadil oblíbené 4 místo, za to však v mé kategorii bylo jako obvykle dvakrát tolik psů.
 

Z Ostravy je to pochopitelně paní rozhodčí Alice Glöcknerová, jejíž parkury mám velmi rád. Spokojená panička, které jsem udělal radost hezkou postupovou rychlostí přes 4 m/s v parkuru se zónovkami a navíc v pravé poledne a potom také pěkný uzlík, který mi panička vybrala na hraní, za první místo v součtu, ale zatím ho suší na horší časy.
Posledním závodem v tomto měsíci byl Podhorský skok – moc pěkný závod, kterého jsme se zúčastnili už loni. V organizaci cesty nastalo pár rozdílů. Náš klub jsem nereprezentoval sám, ale účastnila se ho i naše stájová dvojka – Kimi (přece jen bude častěji jezdit na neoficiálky, protože zde nemusí skákat tak vysoko) a také koliáček Erny od nás ze cvičáku. Takže jsme měli zastoupení ve všech kategorií od bažantíků, po začátečníky až po pokročilé. Mimo to jsem jel poprvé na závody autem. Takže se páničci nemuseli rozčilovat nedochvilností ČD (Čekáš dlouho? Čekej dál!). Naše posádka vyrazila z Krnova něco po čtvrté. Verča v roli řidiče, panička v roli navigátora a páneček v roli uklidňovače zvířecí části výpravy. Cesta tam probíhala docela poklidně, podstatnou část cesty nám dělal společnost roztomilý kamion a nebýt závodu rallye, které se chystaly na jednom úseku cesty, dojeli bychom na místo určení bez jediného zádrhelu.
Na závodišti se stejně jako loni začínalo hrou. Šlo o to nasbírat co nejvíc bodů v průběhu 30 vteřin. Pro každého z nás měla panička jinou strategii. U mě to bylo docela snadné. S prohlížením Kimiho to bylo o něco horší, protože panička uvažovala, zda nemá obětovat těch 30 vteřin nácviku áčka, u kterého Kiminovi absolutně nevěřila, že ho přeběhne. Aby ho měl na běh agility nacvičené. Bohužel se však spustil slejvák a áčko bylo kluzké tím pádem pro Kimiho dost nebezpečné. Proto po konzultaci s Verčou áčko pro Kimiho i Ernyho z trati vyřadily a dohodly se, že ho půjdou, až když to bude nezbytné. Mě ho panička do trati též nezařadila, protože to nezapadalo do její strategie. Jako první šel na start Kimi – tou dobou začínalo už pořádně pršet. Kimíček bojoval a běhal jako ďas a vyběhal pěkných 46 bodů. Jestliže při běhu Kimíka pršelo, tak při mém běhu už zuřil slušný slejvák. S paničkou jsme měli podobnou strategii, snad jen pouze rozšířenou o slalom, který Kimík neumí tak rychle jako já. Nasbíral jsem celkem 50 bodů, a to se na mě panička ještě mračila, když jsem se otřepal poté, co mě podruhé protáhla skrz naskrz promoklým látkáčem. Naše výsledky nám vynesli oběma první místo. Zároveň jsem také měl úplně nejvíc bodů ze všech účastníků, Kimi by si svým výsledkem napříč celým startovním polem vysloužil třetí místo. Poté následovalo agility. Naštěstí jsem začínal já, protože v té době ještě pršelo, což by pro Kimiho nebylo vůbec dobré. Trať jsem proběhl čistě a s přehledem běh vyhrál. Panička neustále řešila, zda přestane pršet a moc si přála, aby áčko uschlo, protože měla strach, aby to Kimimu nepodjelo a neublížil si. Když moc pršelo dokonce přemýšlela, jestli z běhu neodstoupit. Naštěstí však pršet přestalo a než se Kimi dostal na řadu, bylo áčko už úplně suché a Kímíček ho překonal bez problémů. I on čistým během ve své kategorii zvítězil.
 

Za fotečky moc děkujeme Kateřině Kollárové. Mnoho dalších fotek si můžete prohlédnout na jejích stránkách: www.kattty.eu.
Autorka navštěvuje řadu akcí především v Okolí Olomouce.
Z "psích akcí" jsou to například závody agility a výstavy. Z posledních jmenujme třeba krajskou výstavu v Ostravě 9.8.2009. Agiliťáky jistě zaujmou fotky z jednoho dne závodů v Horce nad Moravou.