2x2 zkoušky OSA Permoník

 

Od té doby, co jsem začala závodit s Turbem jsem červencové a srpnové zkoušky u Permoníků nevynechala ani jednou, a to hned ze dvou důvodů. Jednak mají skvělou organizaci a potom je to fakt, že jsem zde s Turbem před třemi roky začínala a letos se zúčastnila už čtvrtého ročníku těchto zkoušek. Takže je to i trošku srdeční záležitost.

 

Červenec

 

Letos jsme jeli ve složení Marťa a Riki v kategorii LA1, já a Turbo v kategorii LA2 a Vojta a Don do kategorie LA3. V tomto složení jsme se zúčastnili zkušek jak v červenci, tak v srpnu. Jako vždy i tentokrát se začínalo kategorií LA1, kde se Martině vedlo nad očekávání a nejenže se ani jednou nediskla, ale složila obě zkoušky s ohodnocením velmi dobře.
Poté následovaly zkoušky LA2. S Turbem se nám v první zkoušce dařilo a vyhráli jsme ji. Turbo sice zase popletl kladinu s přehlídkovým molem, ale zóna byla opravdu přepisová. Ve druhé zkoušce jsme byli diskvalifikovaní kvůli mé blbosti, protože jsem si při prohlídce nevšimla jedné skokovky. Agility je bohužel týmový sport, takže Turbovi nezbývá nic jiného, než spoléhat se na mě, která jak je vidno ani nepozná čísla. Za natočení videa děkuji Nikče Banotové.  

Srpen

 

Pokud bychom řekli, že se nám v červenci dařilo, tak v srpnu to bylo naprosto úžasné. Martina si tentokrát hodně věřila a tvrdila, že to dotáhne až na bednu. Byli jsme všichni hodně zvědaví, jak to dopadne. Martina se totiž při posledních trénincích hodně zlepšila a já jí přála konečně pořádný úspěch. Parkury tentokrát stavěla paní Podmolová a musím říct, že byly opravdu úžasné zejména druhý parkur ve dvojkách byl naprosto skvělý, ale o tom až později. Marťa běžela velice hezky s jednou chybičkou za skočenou zónu. Tento výkon ji usadil na prvním místě. Ani čtvrté místo v druhém běhu už ji z této pozice nesesadilo a vyhrála i součet těchto běhů.
Po zajímavých parkurech v jedničkách všichni netrpělivě čekali, co přinesou dvojky. Pro lepší představu o tom, co jsme běhali, zde uvádím parkury ze stránek OSA Permoník, kterým zde musím velice pochválit i skvělý nápad s diplomy. (Byly na nich parkury, které se běhaly a budou jistě hezkou vzpomínkou i po letech.)
 

První parkur obsahoval několik zajímavých pasáží, zejména pasáž 6-11 byla náročnější a nezvyklé spojení překážek 9-10 zamotalo hlavu nejednomu závodníkovi. Startovali jsme z odložení, abych Turba mohla lépe poslat na áčko. Až po překážku 5 jsem vedla na levou ruku. Po 5 následoval FC. U překážky 7 jsem psa stahovala na druhou stranu, než je to naznačeno na obrázku a vydala povel cik. Turbo sice jaksi tuší, co má udělat, kdyby nás však viděla Silvia Trkman, určitě by se chytala za hlavu. Turbo se správně stočil, avšak nějak mu to nevyšlo a roloval čumákem po zemi. Jak je vidno, máme ještě co trénovat. Dále jsem vedla na levou ruku s FC před tunelem. Až k překážce 15 jsme běželi na pravou ruku, kde jsem provedla FT a dokončila rychlou pasáží na pravou ruku. Tento parkur jsme zaběhli čistě a umístili se na třetím místě.



 

Už při prohlídce se jevila celkem pikantní rozlišovačka 10/19. Při samotném běhu byla alespoň pro mě nejobtížnější pasáž 11-13. Úvodní pasáž parkuru byla celkem jednoduchá vlastně až k už zmiňované rozlišovačce, kde psovod musel udržet nervy na uzdě a nemávnout příliš rukou ani jít psovi do cesty, aby ho nevytlačil. Obtížná byla především rovinka 11-13 už jen tím, že obsahovala nepopulární skokovou dvojitou. Po áčku jsem se snažila Turba co nejvíve rozběhnout, aby neshodil dvoják, to se nám podařilo, ale hned vzápětí, jsem musela řešit situaci, hrozící špatné díry v tunelu, kterou jsem naštěstí duchapřítomně zachránila pomocí FT. Zbytek parkuru byl už pohodový, proto jsem si troufla provést po překážce 17 BC, který se nám povedl a Turba ještě zrychlil. No, měli bychom je používat častěji. Potom už jen stačilo ohlídat, aby mi Turbo nevyhl k tunelu a mohli jsme se radovat z čistého parkuru, který byl pro nás zároveň vítězný. Takže i my jsme dosáhli na první místo v součtu.