Prázdninové závodění

 

Tyto prázdniny (moje poslední) jsem na závodění vybrala celkem tři akce. Závody pořádané klubem Miacis Šumperk na začátku července, již tradiční Podhorský skok na konci srpna a Brit cup pořádaný klubem KK Přerov.

Takže to vezmeme pěkně popořádku :-).

Miacis cup

V Šumperku jsem byla na závodech vůbec poprvé, velký dík patří pořadatelskému týmu, který nám zajistil odvoz, protože jinak bychom se na místo konání v žádném případě nemohli dopravit před koncem prezence. Celé závody měly komorní ale velmi příjemnou atmosféru, což bylo způsobeno poměrně nízkým počtem účastníků. Každopádně to byla ale jejich smůla, kdo nepřijel do Šumperku rozhodně prohloupil, závody byly pořadatelsky zvládnuté na jedničku s hvězdičkou, po doběhu posledního závodníka daného běhu, do minuty visely výsledky! Navíc je cvičiště Miacisáků velmi příjemně orientované a v průběhu celého dne byl dostatek stínu. Závody posuzoval Petr Dostál, který si tentokrát připravil velmi povedené tratě, které se mi líbily. 

 

První tratí bylo agility, Turbo zaběhl čistě, ale stačilo to až na nepopulární 4. místo. Kimi tento běh vyhrál ne, že by podal kdoví jaký výsledek, na houpačku lezl jak sopel a jakmile se přehoupla, okamžitě ji opustil aniž by se dotkl zóny, což jsem si myslela, že při jeho váze ani není možné :-D. Takže jsem samozřejmě zónu vůbec nehlídala.

Dalším během byla zkouška agility, kde jsem s oběma nastoupila do dvojek, neb mi trojková anabáze s Turbem už loni stačila, ačkoli bychom se tam změnou pravidel mohli vrátit. U Turbova běhu bych si nejraději nakopala, no však vy víte kam. Díky mé absolutní blbosti jsme měli v pasáži před kladinou obrovský oblouk a ztrátu minimálně vteřiny a půl, dobře mi tak. Kdybych nedělala blbosti mohla jsem tuto zkoušku s Turbem vyhrát, neboť i tak jsme měli na vedoucí borderku ztrátu pouhých 0,01s. Stačilo být o 0,64 s rychlejší a zaběhli bychom čistě. Po dlouhé době Turbo jakž takž běžel a já to takle zkaňhám. Nedá se nic dělat, pro běh s Kimíkem jsem se ale už poučila a použila v běhu dva top spiny, o tomto běhu můžu básnit do alejůja, jelikož ho, jako skoro všechny nejpovedenější běhy nemám natočený. Každopádně jsme tento běh vyhráli a splnili druhou postupovou zkoušku do trojek, (ne že bychom tam kdy chtěli) :-).

 

Posledním během byl pyžamový jumping. Zde se na parkuru objevila opravdu celá řada nápaditých pyžámek a nočních košilek :-) a pravda, našli se i tací suchaři, co si nic takového neoblékli. Turbo zaběhl čistě na pátém a KImi čistě na druhém místě.

 

Moc děkuji Lence Šircové za fotky.

Podhorský skok

 

Druhými závody byl již tradiční Podhorský skok. Dizánek během celých závodů v Šumperku dával hlasitě najevo, že už jej docela štve odpírání pohybu po parkuru, proto konečně dostal také možnost.

Začínalo se jako obvykle hrou. Jelikož jsme se na místo určení dostali až ve chvíli, kdy už probíhala prohlídka, neměla jsem na vymyšlení strategie příliš mnoho času. Věděla jsem jen jediné, že dvakrát po sobě slalom s Kimim jít nechci, protože podruhé už to bude strašně pomalé a Kimi bude akorát otráven do dalších běhů. Náš běh byla jedna velká improvizace, což se taky projevilo v obrovském oblouku po tunelu pod áčkem. I tak jsme nasbítali 38 bodů a zvítězili. Každopádně jsem zjistila, že trať - strategie číslo jedna moc nedopadla,tak jsem ji musela přetvořit takovým způsobem, abych mohla Dizánka pěkně provést nějakou tratí aniž by se přetočil. Proto jsme k této strategii obětovala běh s Turbem (něco jiného by mu možná sedělo lépe). Nasbírali jsme 36 bodů a umístili se na druhém místě.  Turbo startoval ve veteránech, protože rychlost, kterou předváděl na čaroskoku mě utvrdila v tom, že jinam už se nehodí. Přesto se v poslední době vcelku rozběhal. Dizánek běžel jako žihadlo, v jeho podání je agility opravdu high adrenalin! Poprvé na závodech dělal slalom a dokonce dvakrát po sobě (tuto překážku doslova zbožňuje). Když nám odpískali 30 vteřin moc se mi ulevilo, protože jsem měla nachystanéuž jen dvě další překážky a pak by to byla čistá improvizace. Nasbírali jsme celkem 43 bodů, což stačilo s přehledem na první místo. Tohoto výsledku jako nejlepšího dosáhla ještě jedna border kolie se závodníků large, jinak nikdo nebyl lepší.

Dalším během bylo agility, jako první běželi závodníci, Kimi zaběhl čistě, celkem rychle a tento běh vyhrál. Turbo ve veteránech se také snažil a běžel poměrně rychle (dokonce jsem nestihla jednu francku a musela zakřížit) a rovněž zvítězil. Jako poslední běžel Dizánek v kategorii začátečníků, trať byla velmi jednoduchá tvořilo ji kolečko ze skokovky, skoku dalekého, slalomu (4 tyčky) tunelu, áčka a dvou skokovek, docela se mi ulevilo, že kladina se pro tentokrát odkládá :-D. Dieselek prosvištěl tratí s rychlostí blesku a s přehledem vyhrál. Jeho čas nepřekonal ani žádný tým v large. 

Poslední se běžel jumping, kde se na překážce číslo 3 zoufale hodilo vystřihnout top spin. Tak jsem rozhodla zariskovat a použít ho. Nebyl by to Kimík, aby s tím zas něco nepodělal a nestočil se z mně naprosto nepochopitelného důvodu na úplně opačnou stranu. Chjo a to jsem si myslela, že už nám ty top spiny jdou. Mimo to zaběhl čistě a ještě na prvním místě. Při prohlídce pro Turba jsem se záměrně rozhodla udělat to samé, abych viděla čí díl viny na tom top spinu byl větší. Docela mě nepřekvapilo, že Turbo přesně věděl, co po něm chci a top spin udělal přesně tak, jak měl, zajímavé takže by v tom přece jen neměl prsty lidský faktor? Turbo měl ale už celého závodění dost a na slalomu se již moc nesoustředil a vynechal tyčku (ani nevím kde přesně) všimla jsem si toho až když vybíhal mezi posledními tyčkami špatně. I s opravou slalomu jsme vyběhali druhé místo. Začátečníci měli opět kolečko, takže jsme to s Dieselkem opět mohli naprat. Jediná situace k zamyšlení byla v tom šišoidu jen to, zda zůstat celou dobu na jedné ruce, (ideální řešení pro pomalejšího psa). Tuto možnost jsem vzhledem k tomu, že mi nějak začaly tuhnout nohy okamžitě zavrhla.  Nebo se před zdí dostat na druhou ruku. Tady se většina závodníků naprosto nepochopitelně zdržovala čelem (FC). Po chvilce váhání jsem se rozhodla pro plynulejší francku (BC), která se jevila mnohem vhodnější. Jen mi bylo záhadou, že jsem se pro tuto variantu vedení rozhodla jako jediná. Dizánek opět prosvištěl parkurem a zvítězil.

Závody to byly rovněž moc příjemné a máme z nich navíc i videjko ve slušné kvalitě. 

Brit cup

 

Poslední prázdninovou akcí byl Brit cup v Přerově. Dizánek jel zase aspoň povzbuzovat, což se mu tentokrát povedlo na výtečnou :-D. Parkury stavěla Slávka Podmolová a nám se dařilo střídavě. Začínalo se během agility, kde se náběh do slalomu jevil mnohem jednodušší, než ve skutečnosti byl, takže jsme si s Kimíkem vysloužili odmítnutí. Na stejném místě se mírně zachvěl i Turbo, ale celou situaci ustál a zaběhl čistě, překvapil mě na naše poměry slušnou postupovkou 3,8 m/s, což už jsme neměli ani nepamatuju. Měla jsem obrovskou radost, protože se umístil na krásném třetím místě (3/24). Kimíkovi nadělil 7 sekund.

Dalším během byla zkouška, kterou Kimi zaběhl sice čistě, ale nevlezl se do času, ačkoli nebyl nijak přísný.  Turbo zaběhl rovněž čistě, ale narozdíl od Kimiho se do času vešel. Takže po dlouhé době čistá zkouška. Postupovka se kupodivu udržela na podobné úrovni jako v předchozím běhu 3,76m/s.

Poslední se běžel jumping, zde se Kimík konečně trochu vzpamatoval a zaběhl slušný čistý běh, který nám nakonec vynesl třetí místo (3/12). Turbo už byl trošku unavený, ale i v posledním běhu udržel rychlostní standard na 3,76 m/s za hlasitého povzbuzování Dizánka. Doběhl sice až na 8. místě, ale díky čistému běhu bylo třetí místo v součtu v kapse. Měla jsem obrovskou radost, takto Turbo snad neběhal ani zamlada. Je vidět, že samotné Turbo bez řvoucího dieselového motoru moc nezmůže :-). 

Turbo tedy z těchto závodů nakonec odjížděl se dvěma poháry! Na závěr bych chtěla poděkovat pořadatelům těchto závodů za již tradiční odvoz na nádraží.