Pár slov o skákání aneb bylo nebylo ETS (early take off syndrom)

Skákání nebo spíše shazování je problém starý jako agility samo, ETS (early take off syndrom) je fenomén moderní doby. Ve svém článku se nechci pouštět do úvah zda něco takového existuje nebo ne, zda je to dědičné nebo není. Spíš bych se chtěla zamyslet, co je skutečným důvodem shazování nebo naopak dobré skokové techniky.

Psi se jako dobří skokani nerodí, ale mohou se jimi stát.

Když jsem před 10 lety začínala s agility, v životě by mě nenapadlo, že by se pes skákání musel učit. Možná, že dnešní začátečníky podceňuji, ale odvážila bych se tvrdit, že mnozí jsou na tom stejně. Ano psi umějí skákat, ale jistě ne tak, jak bychom si my agiliťáci představovali, ale o tom se budeme bavit až dále. Zato si troufám tvrdit, že majitel roční borderky, který s ní nikdy necvičil zóny na two on two off, by nečekal, že tuto dovednost bude jeho pes ovládat sám od sebe. Takže by se nikdy nepodivil nad tím, že mu borderka odskočí napoprvé či na podruhé (pokud je váhavější) z půlky sestupky, ale je pravděpodobné, že se bude o poznání více divit tomu, že jeho pes shazuje.

Velkou nevýhodou skokovek je to, že je jich na parkuru hodně. 

Takto napsané to vypadá velmi úsměvně, ale představte si, že vám něco strašně nejde a navíc pokud se vám to nepodaří, tak vás za to ještě někdo hubuje. Čím víc se těchto prvků a tedy i možností něco pokazit vyskytne, tím budete nervóznější. Pokud vám pes bude pokaždé chybovat ve slalomu, bude to pro vás i psa nepříjemné, ale slalom se v daném parkuru vyskytne jednou, takže nemá na celkový projev na parkuru až takový vliv jako skokovka, která je tam minimálně 7x. 

V poslední době se poměrně hodně srovnává výcvik skokové gymnastiky psů a koní. Na koni nejezdím, takže po praktické stránce o skákání s koněm nic moc nevím. Rozhodla jsem se však tuto mezeru zaplácnout alespoň zprostředkovanou zkušeností s parkurem skrze jednu počítačovou hru, která je mimochodem volně přístupná. Kdo by si chtěl zahrát :-), zde je odkaz:  https://www.shockwave.com/gamelanding/showjumping.jsp

Ke hře si musíte stáhnout doplněk, abyste ji rozjeli, zkusila jsem si to a nebojte, žádný vir jsem nechytila.

Během hraní této hry jsem přišla na dva překvapivé poznatky.

1) Poměrně záhy mi nedělalalo problém skočit osamocenou překážku v tréninkových kolech, ale měla jsem problém s kombinacemi. Pes nemá problém s osamoceným skokem, např. v přírodě, ale má problémy ve "skokovkových houštinách" na parkuru.

2) Kupodivu jsem lépe přeskočila překážky, které se přede mnou objevily jakoby na poslední chvíli. Při rovném náběhu, kde jsem měla čas si v hlavě srovnat, kde se odrazím, jsem hlavně zpočátku shodila, a to jsem si dodnes myslela, že vidím dobře! 

Jak ze psa udělat skokana?

Důvodů proč začínající pes shazuje může být více, kromě takových faktorů jako nevhodná stavba těla, je to podle mě nejčastěji nedostatek zkušeností se skákáním jako takovým. Podobně ve výše uvedené hře, protože tam faktory nevhodné stavby odpadají úplně a stejně je člověk zpočátku stejně velmi nešikovný. Nepopiratelný je fakt, že nemá-li pes dostatek zkušeností se skákáním a ještě k tomu nevhodnou stavbu těla a např. nadváhu nebo pohybový problém, bude vyžadovat více tréninku a hlavně trpělivosti psovoda.

Na videu níže si můžete prohlédnout úspěšnost skákání mých psů v červnu tohoto roku, před tréninkem skokových dovedností. Po těchto neúspěšných pokusech jsme pustili do specializovaného tréninku skokové gymnastiky. Jaký to mělo na skákání vliv si můžete prohlédnout v druhé půlce videa, která je ze září. Na skokové gymnastice mi připadá naprosto fantastické, že mnohdy postačuje 5 tréninků a výsledek na sebe nenechá dlouho čekat. 

Jako výrazné plus skokové gymnastiky nepovažuji jen to, že laťky drží na stojáncích, ale i skutečnost, že pes ve skoku neztrácí tolik času, je jistější a tím pádem i rychlejší.

Jak zlepšit skokovou techniku mého psa?

 

Skokový trénink by měl být ušit na míru danému týmu, po pečlivém prostudování příčin shazování. Obecně doporučitelné jsou tyto postupy:

1) Skoková gymnastika – skokové řady, které obsahují bounce jump (okamžitý odraz po dopadu bez mezi skoku). Různé experimentování s výškami a vzdálenostmi mezi překážkami. Některé rozestavení jsem našla na slovenském diskuzním fóru, tyto skokové řady jsou velmi užitečné, ačkoli mohou některým připadat tochu nudné.

2) Trénovat techniku a rychlost zpočátku zvlášť, aby si psík sám mohl určit svou pohodlnou rychlost.

3) Plánovat tréninky tak, abyste mohli vést volněji a nemuseli hned zpočátku lézt psovi do doskoků, dávat včas povely a snažit se být co nejvíc čitelní. Zejména čela (FC) dělejte korektně, neboť tato výměna má na shazování největší vliv. Viz první a poslední Kimíkova shozená laťka ze září.

Jak se liší špatná skoková technika a ETS

 

V celé problematice ohledně ETS se objevuje jediný znepokojivý moment, jakoby jakási záhada. Pokud jste si prohlédli video Diesela při skákání, zřejmě řeknete následující – začal skákat, příliš to neuměl, což bylo způsobeno nedostatkem zkušeností, nyní se to naučil a je po problému. Zastánci existence ETS však tvrdí, že se tato nemoc vyskytuje po několika letech úspěšného závodění, jakoby zničeho nic. Takže je velmi pravděpodobné, že začne-li vám pes v dnešní době zničeho nic shazovat, bude vám jasné, čím to je. Opět se nebudu pouštět do úvah zda ETS je či není, ale každopádně podle mého může mít shazování mnohem více příčin. Každý kdo se v agilitním světě pohybuje delší dobu, jistě zná Silvii Trkman a její příběh, jak jí La začala zničehonic skákat zóny na kladině, těsně před MS a ejhle on za to nemohl syndrom předčasného odrazu na kladině, ale bolavý ramenní kloub.

Možné důvody shazování, které začalo zničeho nic:

- Nadváha psa (někdy není ani třeba, aby se z vašeho psa stal váleček, mnohdy postačuje už kilo nahoru a pes má najednou se skoky velký problém).

- Pohybový problém (natažený sval, vaz, počínající artróza), cokoli, co se mimo parkur nemusí až tak projevit. Pokud neuděláte zničenic 40 dřepů, taky nezjistíte, že s vašimi koleny je to možná horší, než jste si mysleli. Jako majitelka psa s těžkou DKK vím, že tento pes nikdy nebude skákat zcela korektně. Pes je zvíře s náhonem na zadní nohy, Kimi to však má vzhledem k postižení opačně. V tomto případě nezbývá než přijmout psa takového jaký je. Zlobit se na něj za shozené laťky by bylo značně kontraproduktivní.

- Nejistota, možná jste v poslední době začali vodit jinak a váš pes z toho není příliš nadšen.

-Změna skokovek, pokud byl váš pes zvyklý, že se může do laťky pořádně opřít aniž by spadla a pak přejdete na lehce shoditelné skokovky, pes přinejmenší znejistí a začne skoky více řešit, což se na slabších povahách může negativně podepsat.

- Může nastat i kombinace těchto příčin, nebo i řada dalších. Každopádně je ale možné, že náhlá příčina shazování je prozaičtější než ETS, neboť ETS by měl být brán jako poslední možnost po vyloučení všech jiných příčin.

Pokud vás zajímá účel tohoto článku, když jste se vlastně ani pořádně nedověděli, co si o tom ETS myslím. Pak by to mohl být fakt, že jsem přesvědčena, že se skákáním se dá udělat opravdu hodně, chce to jen trochu citu. Odložit tedy psa, protože neskáče podle vašich představ, není to pravé řešení. Mnohem lepší je najít mu jiné využití, kde může vyniknout.

NEW!!! V současné době probíhá v USA výzkum tohoto problému, včetně experimentu se kontaktními čočkami.  Moc zajímavé je následující video.

Od druhé sekvence je již jistý rozdíl vidět. Vzhledem k tomu, že měření retinoskopem mohlo být nepřesné z toho důvodu, že paprsek se v psím oku láme jinak, než v lidském, je výsledek přinejmeším překvapivý.

Na konečné rozřešení si ale budeme muset ještě jistý čas počkat.