Dědičnost diagnostika
Dědičnost
Dysplazie je nemoc s polygenní dědičností, takže nelze přesně určit, který předek daného jedince je za toto onemocnění zodpovědný. Když jsem se před časem rozhodovala zda si pořídím šeltii nebo borderku, rozhodla jsem se také podle toho, co jsem nacházela na stránkách jednotlivých chovatelů a informačního portálu o šeltii. Všude jsem se dočítala, že šeltie je lehký pes a tudíž vysokým stupněm DKK trpět nemůže. I společnost OFFA řadí šeltii a na 134. místowww.offa.org/hipstatbreed.html?view=1 , je třeba si uvědomit, že tato společnost působí v USA a tudíž jen těžko postihuje šeltie české. U nás se bohužel u šeltií dysplazie vůbec nesleduje, což je podle mého názoru obrovská škoda. Moc se mi líbí přístup chovatelského klubu border kolií (www.bcccz.cz), kde se pro uchovnění BOCky vyžaduje rentgen. Do chovu tak nemohou být připuštěni jedinci s DKK větší než 2/2. Podle plemenné knihy si tak zájemce o štěně může vyhledat rodiče, o nichž zjistí i stav jejich kyčelních koubů a může cíleně vybírat štěňata po rodičích s 0/0. U šeltií toto zatím bohužel není možné. Velmi se mi líbí i to, jak se tento klub staví k chorobě CEA, kde vyžaduje, aby alespoň jeden rodič byl CEA normal. Je jasné, že potomstvo potom nemůže touto chorobou nikdy onemocnět. Nemůže se tak stát, že se narodí pozitivní štěně, s čímž jsem se u šeltií bohužel také setkala. Rovněž velmi sympaticky mi zní i tato věta cituji: "je-li podezření na to, že chovný jedinec má, nebo na své potomky přenáší, dědičně založené choroby nebo vady vylučující z chovu, může mu být, podle konkrétní situace v chovu, chovnost pozastavena nebo zrušena". Stačilo by se podívat jen na Kimiho sourozence, Kimíkovi chybí 3. řezák vlevo dole, není sám. Má dysplazii, není sám, z jiného vrhu po stejném otci bylo štěně se stejným postižením, (pokud vím je na tom tento pejsek ještě o něco hůře než Kimík). Ve vrhu s ním byl CEA pozitivní pes, takže je Kimi nejspíš carrier (přenašeč). O jeho výšce ani nemluvím. Nejenže má Kimík dysplazii, ale navíc má ještě další dvě vady vylučující z chovu, i když v kupní smlouvě stojí naprosto něco jiného. Tyto řádky nepíšu s cílem Kimiho tatínka nějak znemožnit, ostatně kdyby byly v pořádku alespoň maminky nehrozila by minimálně CEA, jen si myslím, že by každý měl vědět, do jakého nebezpečí jde, pokud si po něm bere štěně nebo nedej bože z opakovaného spojení (které doufejme nehrozí). Je každého věc, jestli do rizika, že si tento pes znovu s nějakou fenou geneticky nesedne půjde, já bych do toho znovu nešla. I když pochopitelně nevylučuji, že po něm nemohou být i velmi kvalitní štěňata.
Jak poznám, že má můj pes dysplazii?
Sice existují jisté možnosti, jak vyslovit podezření i na základě laického posouzení, avšak bez rentgenologického vyšetření nebudeme mít jistotu nikdy.
Zde popíšu příznaky, které jsem pozorovala na Kimíkovi:
Obtížné vstávání, zejména po delším odpočinku, lupání v kloubech, zřetelný pohyb kloubů při chůzi při stisknutí zádě v oblasti kyčelních kloubů, neochota k delšímu stání, neochota k pohybu (jen v období největších krizí), propínání předních končetin ve snaze ulevit zadním, vratká chůze, křížení nohou při chůzi, pes má při rychlejší běhu snahu odrážet se oběma zadníma nohama naráz apod.
Neochota lehnout si rovně, (pes se neustále převrací na bok). S tím jsme se snažili bojovat při zkouškách v poslušnosti, kde se za křivé lehnutí strhávají body. Částečně úspěšně, při povelu lehni, který trvá asi 3 sekundy to vydržel, při odložení za pochodu už ne.
Na následujících fotkách je možné si všimnout dalšího znaku. I když je šeltie pes poměrně hodně chlupatý, z fotky je patrné chybějící osvalení na zadních nohách a propnuté, neumérně zatížené nohy přední.
Nakonec ještě přikládám fotku polohy, která by byla u psa s dysplazií značně bolestivá, i když zdravý pes si takto lehne sám. Jedná se o lehnutí na záda a natažení zadních nohou rovnoběžně dopředu až se dotknou země. Je to v podstatě velmi podobná poloha, pří které se pes rentgenuje na DKK. Pro tuto polohu musí být 100% uvolněný.
